Diagnózu sa podarilo odhaliť až po mnohých rokoch
S hnačkou, bolesťami brucha a nadúvaním z času na čas bojuje každý z nás, ak však ťažkosti trvajú dlhšie, neradno nad nimi mávnuť rukou. Môže ísť o závažné ochorenie a malo by nasledovať lekárske vyšetrenie. Čo však keď sa ani odborníkom nedarí zistiť presnú príčinu?
Příběh se šťastným koncem
Anna, dnes 67letá žena, trpí střevními potížemi již od svých 20 let. Křeče v břiše, vodnatý průjem, nadýmání a nevolnosti u ní byly na denním pořádku. V té době samozřejmě absolvovala různá vyšetření, ze kterých se lékaři snažili zjistit, co může být příčinou jejích potíží. Vzhledem k tomu, že se však nic zásadního nezjistilo, lékaři stav uzavřeli jako syndrom dráždivého tračníku. Anna zkoušela užívat různé léky a doplňky stravy, jediné, co však trochu zabíralo, bylo vyvarovat se určitých pokrmů. Nakonec nezbývalo nic jiného než se s celou situací smířit.
O několik desítek let později změnila Anna svého praktického lékaře. Při vstupní prohlídce přišla řeč také na její zažívání. Lékař byl přesvědčen, že se nejedná o pouhý dráždivý tračník a doporučil jí zapisovat si denní návštěvy toalety. Při psaní deníku si Anna uvědomila, že každý den musí na toaletu šestkrát až sedmkrát, výjimečně dokonce jedenáctkrát. Časté návštěvy za ta léta považovala za běžnou součást svého života, ačkoliv věděla, že by to tak být nemělo. Lékař jí nakonec doporučil nové vyšetření na gastroenterologii. Při kolonoskopii tentokrát lékaři odebrali několik vzorků k mikroskopickému vyšetření. Výsledek byl pro Annu překvapivý, trpěla takzvanou mikroskopickou kolitidou. Anně se ze dne na den změnil život. Konečně věděla, co stojí za jejími obtížemi. Dostala adekvátní léčbu, která výrazně zmírnila její problémy. Ačkoliv došlo jednou za čas ke zhoršení střevních obtíží, jednalo se jen o dočasný stav, který odezněl po úpravě léčby. Skončily noční návštěvy toalety a začala znova aktivně žít.
Když střevo nefunguje, jak má…
Mikroskopická kolitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva a konečníku, kdy přesná příčina jeho vzniku nebyla dosud zcela objasněna. Podobně jako u dalších nespecifických střevních zánětů, ke kterým se řadí, se předpokládá podíl imunitního systému, který svojí zvýšenou aktivitou vyvolává zánět střevní stěny. Také se má za to, že průběh nemoci mohou ovlivnit některé běžně užívané léky či složení stravy. Postiženy bývají především ženy po 45. roce. Zánět střeva se projeví typicky vodnatými průjmy bez přítomnosti krve či hlenu. Pacienti si také stěžují na nadýmání, křeče břicha, nevolnosti či hubnutí. Na rozdíl od Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy při této diagnóze nedochází ke vzniku mimostřevních komplikací ani ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny tlustého střeva. Jen zřídka je pak nutné přistoupit k chirurgickému zákroku.
Onemocnění pouhým okem neviditelné
K odhalení nemoci je nezbytné provést kolonoskopii s odběrem vzorků z různých částí střeva. Samotná kolonoskopie je totiž bez přínosu, protože sliznice střeva je na první pohled bez známek zánětu. Ten je prokázán až vyšetřením pod mikroskopem. Může se tedy stát, že se onemocnění ihned neodhalí a potíže jsou přisuzovány takzvanému dráždivému tračníku, jako tomu bylo v případě pacientky Anny.
V případě, že se nemoc odhalí, následuje léčba, při které jsou předepisovány léky zklidňující průjem a zánět. U závažných forem se užívají navíc léky tlumící imunitní systém nebo biologická léčba. Léčbu je však vhodné doplnit režimovými opatřeními – zanechat kouření, vynechat některé léky či změnit jídelníček a dodržovat pitný režim.
Mikroskopická kolitida je poměrně časté onemocnění, na které je však při hledání příčiny dlouhodobých vodnatých průjmů třeba pomýšlet. Samotná vyšetření bez odběru vzorků sliznice střeva většinou k diagnóze nevedou. Ačkoliv se řadí mezi méně závažný typ nespecifických střevních zánětů, může velmi negativně ovlivňovat kvalitu života nemocného. Protože onemocnění může postihnout kohokoliv z nás, je důležité vědět, že existuje.
(mraf)
Zdroje: