Naděje a víra při nemoci
Když jsem chodila na rehabilitaci v rámci své další diagnózy, ankylozující spondylitidy neboli bechtěreva, poznala jsem tam úžasně vitální, tehdy 70letou paní. Ta se mnou sdílela svůj životní příběh a musím říct, že mi vlila víru a chuť postavit se svým nově diagnostikovaným nemocím.
Vykládala mi, jak žije s obrovskými bolestmi zad snad už od svých patnácti let. A jak tehdy lékaři nemohli odhalit, co má za problém. Prý šla třeba po ulici a bolesti zad ji doslova sestřelily do kolen nebo se při pádu z bolesti svezla na zem po pouliční lampě. Dokonce byla i v lázních a až tehdejší lázeňský lékař přišel na to, že by se mohlo jednat o spondylitidu, zánětlivé onemocnění páteře. Tehdy, ve 30. letech 20. století, se totiž ještě mělo za to, že tahle nemoc postihuje pouze muže.
Tenhle osvícený lékař však byl pro paní zázrak. Mohla totiž dostat odpovídající léčbu a hlavně začít cvičit. Jak už jsem psala dříve – pohyb je paradoxně jedním ze základů léčby této nemoci. Ale proč o tom píšu na blogu o zánětech střev? Protože paní mi dodala víru, že i s bolestmi a velkými zdravotními potížemi se jde v dobré kondici dožít vysokého věku. Povzbudila mě, ať cvičím a hýbu se, protože ona je díky relativně včasné diagnóze a hlavně celoživotnímu cvičení pohyblivější než většina vrstevníků. Nejen oproti těm, co mají bechtěreva!
A v tu dobu mi došlo, že se nemusím jen spoléhat na léky, ale že o sebe musím pečovat i jinak. Starat se o své tělo, pohyb i dobré jídlo a pečovat o své psychické zdraví a duševní kondici a vitalitu. A díky tomu i přes bolavá záda, záněty v tlustém střevě a další různá omezení budu žít dobře a kvalitně a třeba i dlouho. Od té doby se více či méně opravdu pravidelně hýbu. Cvičím například pozdrav slunci z jógy, čchi-kung, občas jógu nebo se jen tak protahuji, jak mě naučili rehabilitační pracovníci (ať už v revmatologickém ústavu, v lázních, či individuálně na fyzioterapiích).
Dodneška tak vzpomínám na jednu paní, kterou jsem ani neznala jménem a kterou už jsem od té doby neviděla, jak mi vlila naději a víru v dobrý život. Díky jí za to!
