Jak mi přátelství, internet a láska pomohly k remisi

Když jsem před deseti lety udělala státnice, téměř jsem se zhroutila. Poslední rok školy byl pro mě jedno velké peklo. Určitě se našly chvíle, které byly hezké, ale moc jich nebylo.

Oba semestry posledního ročníku provázely mé fyzické a psychické problémy. V květnu 2005 tragicky zahynul můj přítel, kterého jsem velmi milovala, a na podzim toho roku se mi začal rozjíždět zánět ve střevě. Zánět i přes intenzivní léčbu postihl celé tlusté střevo, a já tak o rok později dělala státnice s přibližně dvaceti průjmovitými stolicemi denně a pěti v noci.

Takže si asi dovedete představit, co jsem celý ten rok zažívala. Jakmile jsem dokončila školu, což bylo jedno z mých největších životních vítězství, mohla jsem se začít vzpamatovávat. A tak přišel můj čas na uzdravování těla, srdce, mysli i duše.

Ke klasické léčbě jsem začala připojovat různé „alternativní“ metody – od masáží přes reiki, bylinky až po harmonizující cvičení, jako jsou jóga a čchi-kung. Svůj přístup k léčbě už jsem tu jednou popisovala. Přidala jsem také pozitivní myšlení a afirmace. Tehdy ještě příliš nefungovaly různé online kurzy, které pro vlastní práci s psychikou i tělem využívám teď, zato jsem měla k dispozici mnoho knih a také několik kamarádů, kteří mi byli velkou oporou.

S jedním z nich jsem si psávala dlouhé maily a vypisovala jsem se z pocitů strachu, bolesti i smutku. Taková forma psychoterapie. Kamarád mi vždy odepisoval a buď poskytoval útěchu a povzbuzení, nebo třeba rady a nápady, co a jak dál. Byl takový můj „online kurz“ a rádce v jednom, protože jsme se seznámili přes internet a on byl moje „e-mailová“ vrba, dokud pro oba nenastal čas jít dál.

Celý rok po státnicích a ještě nějakou dobu poté jsem si říkávala různé pozitivní prohlášení, jako třeba „Moje tělo a střevo se hojí a každá buňka se obnovuje a regeneruje“. Inspirovala jsem se knihami Moc podvědomí od dr. Josepha Murphyho nebo Miluj svůj život od Luise Hay.

Na jaře 2007 jsem se seznámila s dvěma velmi důležitými lidmi, kteří pozitivně ovlivňují můj život doteď. Nejprve jsem potkala úžasnou ženu a nyní moji velkou kamarádku Ivanu. Díky ní jsem se dostala například ke knize Myslete velkoryse od Normana Vincenta Pealeho, která mi dodala další sílu. Poté jsem se seznámila s mužem mého života. Nyní je to můj manžel. Byla to láska přes internet. :-)

Dodnes tvrdím, že můj muž je mým darem z nebes. Naše láska, dobrá léčba u mého lékaře i vlastní „samoléčba“ a podpora rodiny a přátel mě dovedla až do remise. Nezůstala jsem v ní navždycky, ale každý atak od té doby byl slabší než v období před deseti lety.