Jak je to s bezlaktózovou a bezlepkovou dietou

Věnuji se výživě a čím dál víc mě oslovují spolutrpící se střevními záněty kvůli jídlu. Díky tomu mám docela velký přehled, co nás lidi s IBD ve stravě trápí. Samozřejmě nemůžu mluvit za všechny, ale obecně platí, že velká část pacientů více či méně hůře snáší mléko a mléčné výrobky. U pečiva už to tolik neplatí, ale ráda bych se vám pokusila objasnit pár věcí.

Někteří pacienti trpí druhotnou nesnášenlivosti laktózy nebo lepku, málokdo ale má přímo alergii na laktózu, lepek, nebo dokonce celiakii. Přesto najdete na internetu po celém světě mnoho lidí, kteří tvrdí, že si vyléčili kolitidu nebo Crohnovu nemoc bezlepkovou nebo bezlaktózovou dietou. Tak jak to tedy je?

Druhotná nesnášenlivost laktózy nebo lepku je většinou reakce těla na probíhající zánět ve střevech nebo jako důsledek opakovaných zánětů. Naše těla se tak můžou potýkat se zdravotními důsledky i kvůli konzumaci mléka či pečiva. Proto u hodně lidí pomůže bezlaktózová nebo bezlepková dieta, případně jejich kombinace. A jejich zdraví se až zázračně zlepší. Je to proto, že se jejich tělu uleví, a nemusí tak řešit náročné trávení něčeho, co mu může škodit.

Zde však podotýkám, že se nemusí jednat jen o nesnášenlivost laktózy a lepku, ale obecně i o nesnášenlivost mléčných bílkovin (nikoliv jen mléčného cukru – laktózy) nebo obilovin obsahujících gluten (název pro lepek různých obilovin). Tudíž by se takové diety měly spíše přejmenovat na bezmléčné a bezpečivové. Pokud totiž takovou dietu chcete zkusit, je vhodné:

• vysadit všechny mléčné výrobky, nejen ty, co obsahují laktózu (laktózu ve velkém množství totiž obsahuje prakticky jen mléko; jogurty a sýry obsahují laktózy malé množství),
• zkusit přestat jíst pečivo (nezkoušejte však celozrnné namísto doporučovaného bílého!), pečivo můžete nahradit různými kašemi z pseudoobilovin a pšeničné, žitné, ječmenné nebo ovesné výrobky můžete vyměnit třeba za jídla z pohanky, jáhel, quinoy, rýže či kukuřice,
• doplnit vitamín D, vápník a další minerální látky jinou vhodnou stravou nebo potravinovými doplňky (vitamín D si tělo může vytvořit po pobytu na sluníčku, v jídle ho získáte například z rybího tuku, jater nebo vajec; vápník z makového a mandlového mléka nebo brokolice).

Nemusí vám totiž škodit jen laktóza, jak už jsem psala, nebo jen lepek z pšenice, ale mohou vám ubližovat mléčné bílkoviny a různé druhy lepku v žitu (sekaliny), v ječmenu (hordeiny) nebo v ovsu (aveniny). A nezapomeňte takovou dietu konzultovat se svým lékařem.