IBD pomocníci existují
Jak už jsem psala v článku „Pomocník při IBD? Co třeba WC karta?“, existují dva zajímavé projekty pacientského sdružení Pacienti IBD. Jedním z nich je WC karta, druhým navázaným projektem pak WC kompas. Výhodou projektu WC kompas je, že je určen i široké veřejnosti, a mohl by se tak skutečně rozšířit po celém Česku. V květnu 2017 tam bylo zaznamenáno přes 1200 toalet po celé ČR a jejich počet stále stoupá.
WC kompas je mapa nejen veřejných záchodů, ale i toalet v restauracích a nejrůznějších zařízeních, kde například akceptují WC kartu nebo je může využít široká veřejnost. Je možné si záchody dopředu zkontrolovat na internetu na www.wckompas.cz nebo si stáhnout z těchto stránek aplikaci do chytrého telefonu a použít ji při akutní potřebě přímo na místě, kde se pohybujete.
Velkou výhodou je to, že záchody mohou vkládat všichni uživatelé a také je hodnotit, a dokonce přidat i fotku místa, kde se WC nachází. Proto má tato aplikace velký potenciál a je jen na nás, zda ho využijeme a ještě rozšíříme o svoje „záchodové poznatky“. :-)
Takže i když jsme v remisi, může se nám tahle aplikace hodit pro naše děti, nebo když potřebujeme jen takzvaně na malou. Slyšela jsem od své kamarádky historku, že byla s malým synem a jinou kamarádkou na dětském hřišti. Jejímu synovi se chtělo na velkou a žádný keřík poblíž nebyl. Co teď? Zavolaly svým mužům, kteří na ně čekali doma. Jeden z pánů sedl do auta a za chvíli pro ně přijel a odvezl je domů na záchod. Kdyby bývala kamarádka měla už v tu dobu WC kompas, rychle by dokázala zjistit, kde mají nejbližší veřejný záchod. :-)
Na záchod jednoduše potřebujeme všichni, jen ne každý tak akutně jako my nebo třeba malé děti. Problém nastává ve chvílích, kdy záchod je, bez aplikace nebo i s ní, prostě daleko. Typicky to bývá u většiny dětských hřišť. Bohužel. Málokde najdete aspoň nějaké mobilní WC nebo vodu, kde si opláchnete ruce nebo třeba ruce dítěte upatlaného od bahna. Znám to velmi dobře na hřišti kousek od našeho domu. Na malou tam děti běhají za stromečky přímo pod okny jednoho domu a na velkou je musí rodiče prostě sbalit a odtáhnout domů, což se málokdy setkává s pozitivním ohlasem všech zúčastněných.